Rodiče a dítě
Rodičovská odpovědnost
Názor dítěte

(§855 – §868, §875 – §877)

„Oblast rodinného práva v NOZ se mi původně zdála vcelku uspořádaná, jasná, stručná, úderná. Ovšem jen do té chvíle, než jsem došel k části Rodiče a dítě. Systematické třídění se náhle ztratilo, jednotlivé věty a paragrafy se opakují, skáče se sem a tam.“

„A zmatky začínají… Změna autora je zřejmá.“

Rodiče a dítě – práva a povinnosti

Rodiče a dítě mají vzájemná práva a povinnosti. Dle NOZ je účelem těchto povinností a práv zajištění morálního a hmotného prospěchu dítěte.

NOZ dělí práva a povinnosti k dítěti do třech kategorií:

  • práva osobní povahy (práva nemajetková, týkající se osoby dítěte – prohlášení rodičovství, určení jména dítěti, souhlas s osvojením dítěte),
  • rodičovská odpovědnost (dříve rodičovská zodpovědnost),
  • vyživovací povinnost.

Rodičovská odpovědnost – definice

Nově rodičovskou odpovědnost NOZ definuje jako soubor práv a povinností při:

  • péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj (převzato ze ZoR),
  • ochranu dítěte,
  • udržování osobního styku s dítětem,
  • zajišťování jeho výchovy a vzdělání,
  • určení místa jeho bydliště,
  • zastupování dítěte (převzato ze ZoR) a
  • správě jeho jmění (převzato ze ZoR).

Rodičovská odpovědnost –
vznik a zánik

Rodičovská zodpovědnost k dítěti vzniká narozením dítěte a zaniká, jakmile dítě nabude plné svéprávnosti (dříve zletilosti). Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může změnit jen soud.

Rodičovská odpovědnost versus vyživovací povinnost

Vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti! Jedná se o práva a povinnosti ryze majetkové povahy. Jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti (dříve zletilosti).

Rodičovská odpovědnost – výkon

Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte.

Rodiče vykonávají rodičovskou odpovědnost ve vzájemné shodě.

„Část Rodiče a dítě je založena na velkém množství idealistických, teoretických a právně nevymahatelných frázích (a tudíž i zbytečných).“

Dělení rodičovské odpovědnosti mezi rodiče I

Hrozí-li při rozhodování o záležitosti dítěte nebezpečí z prodlení (např. u lékaře), může jeden z rodičů rozhodnout nebo dát přivolení sám.

Stejně tak, pokud jeden rodič jedná sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče.

Dělení rodičovské odpovědnosti mezi rodiče II

Při právním jednání vůči dítěti, které není způsobilé ve věci samostatně právně jednat, postačí jednání i jen vůči jednomu z rodičů jako zástupci dítěte.

Spor při výkonu rodičovské odpovědnosti

Nedohodnou-li se rodiče o významných záležitostech dítěte, rozhodně na návrh jednoho z rodičů soud.

Podstatná záležitost týkající se dítěte byla nahrazena významnou záležitostí vzhledem k zájmu dítěte.

NOZ definuje významné záležitosti jako nikoliv běžné léčebné a obdobné zákroky (např. závažnější kosmetické zákroky), určení místa bydliště a volbu vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.

Vlastní názor dítěte u soudu

NOZ ukládá soudu povinnost poskytnout dítěti informace o záležitostech, které se dotýkají zájmu dítěte, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit.

Nově se zavádí hranice 12 let věku dítěte, kdy takové dítě musí soud vždy osobně vyslechnout. Dítě mladší bude vyslechnuto prostřednictvím orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo jiným vhodným způsobem.

Nic ale nebrání soudu, aby vyslechl i dítě mladší 12 let osobně, je-li podle zjištění soudu takové dítě schopno informace náležitě přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento soudu sdělit.

Soudu se ukládá povinnost věnovat názoru dítěte patřičnou pozornost!

Vlastní názor dítěte v rodině

Před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, sdělí rodiče dítěti vše potřebné, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a rodičům jej sdělit, je-li toho dítě schopno.

Názoru dítěte rodiče věnují patřičnou pozornost a berou názor dítěte při rozhodování v úvahu.