„Pokud jste přiměřeně gramotní, je zcela zbytečné najímat si k opatrovnickému soudu advokáta. Nic na rozsudku nezmění, pouze Vám bude tahat peníze z kapsy.“


Čeká Vás opatrovnické řízení nebo řízení o rozvod manželství? Stojíte před rozhodnutím, zdali si najmout advokáta nebo si pohráváte s myšlenkou jít k soudu sami? Tato stránka si klade za cíl pomoci Vám v tom druhém případě. Seznámit Vás s průběhem opatrovnického řízení a dát Vám návod jak vystupovat před soudem bez advokáta.


Nelze zastírat, že přítomnost advokáta v soudní síni Vám dodá pocit klidu a bezpečí. Budete mít po svém boku někoho, kdo bude, nebo alespoň by měl, hájit Vaše práva a oprávněné zájmy, činit úkony se zastupováním spojené, Vaším jménem činit různá podání, vyjádření a opatření. Výhodou advokáta zajisté je, že je to člověk vzdělaný v oboru práv, má s vystupováním u soudu praxi, mnohaleté zkušenosti, zkrátka ví, co a jak.

Ale jak praxe ukazuje, není to tak vždy. Často se stává, že je klient s advokátem nespokojen. Domnívá se totiž, že ho bude u soudu hájit výřečný právník z Harvardu ve stylu amerických filmů z právního prostředí, že se za něj bude být až do roztrhání těla a svými plamennými projevy roztrhá argumenty žalobce na padrť. Ono to tak bohužel není. A tak se Vám také může dostat i velkého zklamání, neboť za právní služby jste zaplatili nemalou částku a stejně jste dopadli jak sedláci u Chlumce. V tom případě je lepší vzít osud do svých rukou a pokusit se obhájit sám.

Je důležité si také uvědomit, že v řízeních péče o nezletilé děti a v řízeních o rozvod manželství má advokát jen pramalou šanci něco zásadním způsobem zvrátit. Jinými slovy, dítě bude z 90% svěřeno do péče matky, ať máte advokáta nebo ne, a také Vaše manželství bude rozvedeno, i kdybyste se nechali zastupovat sebelepším právníkem. Průběh těchto řízení je pro soudy tak rutinní záležitostí, že stejného výsledku docílí i poučený laik. Platí to zejména v případech, kdy nehodláte lhát, intrikovat a jinak se snažit získat převahu nad bývalým partnerem. Jinými slovy, pokud je Vaším primárním cílem zájem společného dítěte (v opačném případě postupujte dle návodů PRO MUŽE nebo PRO ŽENY).

Mějte také na paměti, že opatrovnické řízení je řízení, kde je soud povinen opatřit si veškeré důkazy ke zjištění skutkového stavu věci i bez Vašeho návrhu. Děje se tak v zájmu dítěte, proto se nemusíte bát, že by soud, díky Vašemu neprávnímu vzdělání, něco opomněl. Soud se bude držet svého zažitého režimu a vše potřebné si od matky i od otce vyžádá. Mimochodem, jako svědci budou k výslechu zváni sami účastníci řízení, nikoliv jejich advokáti, bude tedy záležet zejména na jejich verbálním projevu, nikoliv na projevu najatých právních zástupců.

Navíc, soudci opatrovnických sporů jsou téměř vždy ženy a toho lze i využít. Sympatický mladý muž udělá na mladou soudkyni mnohem větší dojem, než prolhaný advokát. U „starších ročníků vydání“ má otec často smůlu, solidarita se ženou – matkou a odměřený přístup k mužům obecně může udělat své. Potom takový muž na vlastní kůži pocítí, jak se měří dvojím metrem, jakoby měla žena (matka) poněkud navrch, jakoby její požadavky a výpovědi byly soudem akceptovány bez mrknutí oka a stejná práva a výpovědi otce jsou více méně přehlížena. A to přesto, že muž a žena jsou si ve svých právech rovni, stejně tak to platí i před soudem.

Nevýhodu advokáta je, že Vás jeho právní služby budou něco stát (viz advokátní tarif). Tyto Vaše výdaje Vám nikdo nenahradí, neboť v řízeních o úpravě poměrů k nezletilým dětem (řízení, které lze zahájit i bez návrhu) a v řízeních o rozvod manželství se náhrady nákladů řízení nepřiznávají.

Šedivá je teorie, zelený je strom života. Nebojme se a pojďme do toho. Žádný strach, uvědomme si, že soudní moc je zde od toho, aby soudila lidi, ne advokáty. Nechat se zastupovat v civilním řízení je právem, nikoliv povinnosti. Jak jsme uvedli tady, povinnost soudu naopak je Vás poučit o procesních právech a povinnostech. Pokud jste tedy přiměřeně inteligentní, učenlivý a nejde Vám o nic jiného než o spravedlnost, nemáte se čeho bát!


Průběh soudního líčení

Nejprve je potřeba si uvědomit, že soudce je pánem situace, autoritou, která zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána (§117 odst. 1 OSŘ). Se soudcem se proto nehádejte, on má moc činit i taková opatření, aby si vynutil Vaši poslušnost (třeba za pomoci justiční stráže).


Obvyklý průběh soudního jednání:

  1. Vejděte do místnosti a nahlas pozdravte. U prvoinstančního soudu tam bude sedět soudkyně v roli tzv. samosoudce a její zapisovatelka. U odvolacího soudu, pokud se čtenář těchto stránek dostal již do druhého „levelu“, tříčlenný senát, s předsedkyní senátu a dvěma přísedícími soudci, jeden z nich bude zřejmě chlap pro zajištění jakési objektivity v řízení.
  2. Navrhovatel (dle ČSÚ je to většinou matka s právním zástupcem) usedne po pravici soudce / soudkyně / předsedy / předsedkyně senátu. Odpůrce (většinou otec) usedne po levici. Doufáme, že po přečtení těchto stránek bude otec sám jako rytíř; advokát Vám nebude stejně nic platný, platit budete akorát vy jemu.
  3. Před zahájením jednání máte právo požádat soudce o doručení zápisu z průběhu jednání na Vaši e-mailovou adresu (už jim řekli, že existují počítače). Také můžete soudu oznámit pořizování zvukové nahrávky z jednání (§6 odst. 3 zákona č. 6/2002 Sb, o soudech, soudcích, přísedících a státní správě). O této problematice bude pojednáno na jiném místě.
  4. Soud zahájí jednání a přečte listinné důkazy, tím je provede.
  5. Následně soud vyzve navrhovatelku k přednesu svého návrhu.
  6. Vyzve i odpůrce s dotazem, zdali s návrhem souhlasí. Odpůrce souhlasit nebude a přednese svůj návrh. Pokud není účastník zastoupen advokátem, je soud povinen ho poučit o procesních právech a povinnostech soudního jednání. Musíte všemu rozumět. Zásada, když nevím, nesouhlasím.
  7. Soud vyzve navrhovatelku, jestli se pokusila o smír. Ta odpoví, že ano, ale že s otcem není možné komunikovat.
  8. Soud přistoupí k výslechu účastníků řízení. Nejprve je vyslýchán žalobce (matka), otázky klade postupně soud, právní zástupce žalobce (matky), následně žalovaný (otec) a opatrovník (OSPOD).
  9. Obvyklé otázky soudu na matku:
    1. Kolik máte dětí? Jak jsou staré?
    2. Kde jste zaměstnaná? Jaké jsou Vaše příjmy?
    3. Jak jste se seznámila s otcem? Jak dlouho jste spolu žili?
    4. Jaké máte výdaje s péčí o děti?
    5. Kolik přispívá otec na výživu dětí?
    6. Jak zajišťujete jejich péči?
    7. Chodí děti do školy do školky? Jaký mají prospěch?
    8. Jaký je zdravotní stav dětí?
    9. Jak komunikujete s otcem (nahrávka matce, teď to otci ukáže…)?
  10. Otázky advokátky matky na matku – něco připraveného, aby v odpovědi matky vynikla neschopnost otce starat se o rodinu i dítě, jak otec matce ubližoval, jak se matka měla v manželství s otcem dítěte strašně špatně…
  11. Vaše otázky na matku...
  12. Otázky opatrovníka na matku – nic – jsou domluvení.
  13. Nyní je vyzván žalovaný (otec), aby předstoupil k výslechu. Otázky klade soud, právní zástupce žalovaného (otce), právní zástupce žalobce (matky) a opatrovník (OSPOD).
  14. Obvyklé otázky soudu na otce:
    1. Kolik máte vyživovacích povinností?
    2. Jak dlouho žijete s matkou?
    3. Jak jste se o děti staral? Hrál jste si s nimi? Učil jste se s nimi?
    4. Jak jste přispíval na jejich výživu?
    5. Od kdy do kdy jste přesně co platil – výdaje na bydlení, výživné, inkaso, oblečení…?
    6. Jaké máte přímé výdaje spojené s péčí o děti?
    7. Jak probíhá styk s dětmi?
    8. Jak komunikujete s matkou?
  15. Otázky advokátky matky na otce – opět něco peprného, aby se otec dostal do úzkých… Většinou stížnosti na otce, co neučinil a podle matky učinit měl.
  16. Časté otázky opatrovníka na otce (zejména, pokud má otec tu drzost a chce dítě do své nebo střídavé péče):
    1. A dovedete si představit, že byste měl dítěti každý den vařit? (jako by matka každý den vařila, že?)
    2. A uměl byste prát a žehlit?
    3. A jiné ptákoviny…
  17. Soud vyzve účastníky k doložení chybějících důkazů, např. přehled příjmů z podnikání otce, zaplacené výživné na dítě, atd…
  18. Pokud smír není možný a otec trvá na svém právu vychovávat své dítě. Soud nařídí vypracování znaleckého posudku z oboru psychologie (pokud otec vidí, že mu soudkyně nejde na ruku, měl by to navrhnout sám).
  19. Jednání je buď odročeno za účelem doplnění dokazování (vypracování znaleckého posudku, výslech znalce / znalkyně) a nebo soud účastníky vyzve k přednesení konečných návrhů.
  20. Nejprve přednese svůj konečný návrh žalobce, následně odpůrce a nakonec přečte svůj návrh opatrovník (OSPOD). Tady se nejvíc pobavíte, hlavně tam nehledejte logiku, není tam!
  21. Soud odročí jednání za účelem vyhlášení rozsudku nebo vyzve účastníky k opuštění soudní sítě, soud se poradí.
  22. Rozsudek je vzápětí vyhlášen veřejně, jménem republiky a ve stoje. Soud odůvodní výrokovou část rozsudku.
  23. Soud vyzve účastníky, zdali se vzdávají práva na odvolání. Pakliže ano, stvrdí toto svými podpisy.
  24. Rozsudek je v písemné odeslán účastníkům řízení ve lhůtě 30 dnů od vyhlášení rozsudku.