Rád bych se s Vámi podělil o svoji čerstvou a zároveň děsnou zkušenost se soudem. Jsem přes dva roky rozvedený, dcera (13) byla svěřena do střídavé péče, která probíhala bez problémů. V listopadu 2016 jsem se obrátil na bývalou manželku ve věci majetkového vyrovnání. Zůstala totiž bydlet ve společně postaveném domě a vzhledem k blížící se tříleté lhůtě na vypořádání SJM jsem požadoval jistou částku, podstatně nižší, než odpovídá ½ hodnoty domu (preferoval jsem rychlost jednání). Reagovala větou: „Tak já řeknu Elí (dcera), že nás vyháníš z domečku a ona k tobě nebude chtít chodit“.

A začalo peklo. Neustálé naschvály, zdržování předávání dcery (měl jsem liché týdny, ona sudé), vymýšlení si zdravotních problémů. Dceru neposílala do školy, nechávala ji klidně doma celý týden, bez návštěvy lékaře a snaze doučit ji školní látku. V „mých“ týdnech do školy až na výjimky (angína atd.) chodila. Učil jsem se s ní. Bývalá žena ji během týdne, když byla u mě, posílala i stovky SMS a neustále ji telefonovala (telefon a všechny ostatní náležitosti platím dceři já plus výživné).

Od konce března mi bývalá žena přestala dceru předávat úplně – dcera prý nechce. Kontaktoval jsem OSPOD, snažil se domluvit a dal jsem k soudu návrh na upozornění matky na nutnost dodržovat rozsudek (březen 2017). Dohody na OSPOD nebyly bývalou manželkou dodržovány. Podal jsem k soudu druhý návrh na dodržování rozsudku včetně popisu jednání bývalé manželky. Například, když jsem se v liché týdny snažil dceru vyzvednout, matka ji odvážela pryč nebo neotevírala dveře, vypnula zvonek a v otevřeném okně říkala dceři věty typu: „Nemusíš k tátovi chodit, když tě nerespektuje, …stejně tě nemá rád, …pořád lže…“, apod.

„Soud vydal usnesení, že se matka musí podrobit střídavé péči.“

V červnu vydal soud usnesení, že se matka musí okamžitě podrobit rozsudku o střídavé péči a vysvětlit nepředávání. Nepomohlo to, podal jsem tedy návrh na potrestání matky dle znění uvedeného v Usnesení. Obdržel jsme předvolání k soudu na 4.7.2017 – sloučili projednání mých návrhů a podání matky na zrušení střídavé péče a svěření dcery do její výhradní péče, ovšem bez upřesnění mého styku s dcerou. Kontaktoval jsem bývalou i jejího právníka o doplnění podání. Byl jsem pořád ve styku s OSPOD a plnil všechny dohody. Zkoušel jsem kontaktovat dceru i matku, desítkami mailů, SMS, telefonátu a pokusů o návštěvu v „mých“ týdnech.

Zjistil jsem ve škole velké zhoršení prospěchu dcery, obrovskou absenci a nulovou snahu matky o opravu špatných známek. Vše jsem vytiskl a vzal k soudu, prostudoval jsem materiály i z Vašich stránek včetně souvisejících usnesení Ústavního soudu. Právního zástupce jsem si nebral.

„K soudu jsem dorazil slušně oblečen, dobře naladěn a očekával úspěch“

Dne 4.7.2017 jsem slušně oblečen a dobře naladěn dorazil k soudu a očekával úspěch, už jen na základě dřívějšího usnesení soudu o obnovení střídavé péče. Bývalá manželka, respektive její právník, potvrdili svůj návrh, doplněný o styk – víkend jednou za 14dní + půl dne na Vánoce + 2 x týden v létě. Já požadoval projednání mých návrhů o svěření dcery do mé péče. Soudkyně Mgr. Ludmila Hronová se zeptala, zda jsem návrh konzultoval s dcerou a zda jsem jí dostatečně vysvětlil „obrovskou životní změnu při odebrání matce“. Odpověděl jsem, že takto ne, že jsem jí informoval o svých návrzích. Prakticky jsem ji neviděl a nemohl jí tedy věci takovým způsobem vysvětlovat. Dohodli jsme na tom i s OSPOD. Rovněž jsem uvedl, že dcera není v péči matky, ale byla svěřena do střídavé péče.

„Soudkyně na mě začala křičet, co prý si dovoluji dávat soudu návrhy, když je nemám dcerou schválené.“

Soudkyně na mě začala křičet, co prý si dovoluji dávat soudu návrhy, když je prý nemám dcerou schválené. Dcera je prý velká, už menstruuje a ona (soudkyně) bude rozhodovat výhradně podle jejího přání. Dává mi poslední šanci změnit své chování, jinak mi zakáže s dcerou styk! To prosím v cca druhé minutě jednání, bez předložení jakýchkoliv materiálů matkou k mým podáním, natož s vysvětlením, proč neprobíhá střídavá péče.

Následoval výslech dcery, jen se soudkyní a pracovnicí OSPOD. Dcera byla řadu měsíců zpracovávaná matkou, a tak vypovídala v její prospěch. Odpovídala na návodné otázky, protože v protokolu je řada nepřesností a frází používaných matkou. Soudkyně se evidentně s bývalkou zná – během jednání se ptala na její dceru z prvního manželství: „A co dělá Míša?“. Moje daňová přiznání komentovala směrem k bývalé: „Ale to je méně, než jste uváděla.“

„Že mi nemůže zakázat styk, jí musela opakovaně informovat pracovnice OSPOD.“

Pokračování bylo ve stejném duchu, demagogický křik na mě: „Zakážu vám styk!“, řada dalších osobních výlevů, neustálé tlaky na vzdání se odvolání před vynesením usnesení, neprojednání mých návrhů a nakonec odročení na 14.9.2017. Že mi nemůže zakázat styk a použít adaptační fázi (požadavek protistrany), ji musela opakovaně informovat pracovnice OSPOD.

Podal jsem předsedovi Okresního soudu v Jihlavě JUDr. Vladimíru Sovovi stížnost na nevhodné chování soudkyně Mgr. Ludmily Hronové a dostal očekávanou odpověď – nelze zasahovat do nezávislého rozhodování soudů, tvrzení o nevhodném jednání soudkyně se nepotvrdilo.

Mezitím soudkyně 2.8.2017 vydala klíčové předběžné opatření, kterým mi uložila povinnost strpět zatímní péči matky v mém týdnu od pondělí do čtvrtka. Tím Mgr. Ludmila Hronová de facto zrušila střídavou výchovu. Usnesení mi bylo doručeno až koncem srpna. Neodvolal jsem se, stejně by odvolání bylo zamítnuto pro přání dcery a v Usnesení uváděnou dočasnost omezení. U dcery se projevovaly zdravotní potíže a nechtěl jsem ji vystavit dalšímu tlaku. Opakovaně se vyjadřovala proti střídavé péči, byť je mi jasné, že byla matkou zmanipulována a přivedena na hranici kolapsu. Také jsem nechtěl ohrozit jednání 14.9.2017 a způsobit další odklad řešení dceřiných problémů. Možná to byla chyba, ale moji prioritou byla pomoc dceři. Navíc odvolání by stejně nemělo odkladný účinek.

„Tentokrát jsem byl aktivní, občas drzý a pořizoval jsem audio záznam.“

Dne 14.9.2017 proběhlo další stání. Tentokrát jsem byl aktivní, občas drzý a pořizoval jsem audio záznam, abych měl v ruce alespoň nějaký důkaz. Soudkyně byla tentokrát korektní, bohužel ale pokračovala v nastoleném kurzu. Během jednání došlo k hádce mezi mnou a právníkem matky. Obvinil mne, že pro dceru nic nedělám a jsem viníkem celé situace. Závěrem jednání jsme se s matkou dohodli na tom, že matka mi zajistí kontakt s dcerou minimálně v rozsahu dvou dnů v týdnu, s tím, že jeden bude víkendový. Došlo k odročení jednání za účelem realizace nově nastaveného systému styku, tedy přivykání dcery na matku po „dočasném“ zrušení střídavé péče.

Proběhlo další jednání 9.10.2017, kdy bylo vyhodnoceno dodržování dohody. Bohužel vyšlo najevo, že dcera v matčině „péči“ strádá. Má poruchu příjmu potravy (v podstatě každé jídlo vyzvrátí). Matkou to bagatelizuje, sabotuje léčbu a sama se paradoxně pasuje do role zachránkyně. Dcera je dosti pod jejím vlivem. Upozornil jsem soud na tuto skutečnost, avšak ten nepodnikl žádné k roky k nápravě. Jednání odročeno na 16.1.2018. Současně je nám, rodičům, nařízena tříměsíční „rodinná terapie“. Považuji to za nesmysl, ale doufám, že se mi během ní podaří prokázat nekompetentnost matky a odborné vyšetření jejích rodičovských schopností. Je mi jasné, že se to bude týkat i schopností mých.

Můj styk s dcerou zůstává, dle dohody s matkou. Nebyl vydán rozsudek, nemám se k čemu odvolat. Budu se teď hlavně snažit pomoci dceři. A také sobě, situace mi přináší psychické problémy a začínají se projevovat i na fyzickém stavu. Dceři prospělo, že se mi v novém vztahu narodil syn. Velmi se na něho těšila a já myslím, že nyní může matce říkat, že chodí za bráchou a neposlouchat výčitky, že navštěvuje vlastního otce.

Kontaktoval jsem dětskou lékařku ohledně dceřiných problémů s příjmem potravy. Ta mi sdělila, že veškeré problémy jsou zřejmě psychické. Probral jsem situaci s primářem dětského oddělení (dcera byl den hospitalizována a on jí vyšetřoval, matka naléhala na ukončení hospitalizace). Zkusím oba lékaře přesvědčit ke svědectví před soudem.

Podařilo se mi zajistit dceři psychiatrické vyšetření. Nebyl jsem matkou informován o průběhu ani výsledku, nicméně dcera obdržela léky a její stav se zlepšil.

Budu Vás informovat o dalším postupu a budu vděčný za případné rady.


Soudkyně Okresního soudu v Jihlavě Mgr. Ludmila Hronová:

http://www.znamysoudce.cz/Soudce.aspx?id=3302


Předseda Okresního soudu v Jihlavě JUDr. Vladimír Sova (bývalý člen KSČ před rokem 1989):

Soudíme i párky za 79 korun, jsme zahlceni, stěžují si soudci v Jihlavě

Tři šéfové soudů na Vysočině byli v KSČ, z místopředsedů jeden


S pozdravem a přáním hodně zdaru ve Vaší práci

Václav Knor
vknor@vknor.cz